Krotitelé vody jako pomocníci v medicíně

Hydrogely pro užití v regenerativní medicíně a kosmetické medicíně

Současná medicína klade důraz na to, aby léčba byla co nejúčinnější, ale současně šetrná k pacientovi. „V regenerativní medicíně je důležité, aby se léčivo ze své matrice uvolňovalo postupně po malých dávkách, ale po delší dobu. Proto se snažíme vyvinout právě takové nosiče, které to dokáží zajistit. Jako velmi perspektivní materiálu pro medicínu, ale třeba i pro využití v kosmetickém průmyslu, se zdají hydrogely,“ vysvětluje Tereza Halasová z Centra materiálového výzkumu. Jejich schopnosti už vědci znají, nyní hledají i nejvhodnější formu pro použití. „Zatím jsme blíž aplikační formě v tubě, jako mast, ale určitě by bylo možné dělat třeba i takové náplasti. Tam jsme ale zatím na začátku,“ říká Halasová.

Už staří Egypťané věděli, že pro lepší hojení je potřeba v ráně udržovat vlhko. Používali směsi medu s různými exotickými a leckdy i dosti zarážejícími přísadami. Med však svůj úkol splnil a v dnešní moderní době ho za něj přebírají právě hydrogely, které tvoří mezi ránou a jejím okolím pomyslnou bariéru. „Jsou schopny udržet v ráně ideální podmínky a zároveň ji chránit před nákazou zvenku. A člověk se pak nestačí divit, co jeho tělo s malou pomocí dokáže. Rána se zahojí téměř dvakrát rychleji a velmi často po ní nezůstane ani jizva,“ tvrdí Halasová.

Gel v nejrůznější podobě není již pro většinu lidí moderní doby nic neznámého. Gelem si mažeme bolavé klouby a většina maminek oceňuje existenci jednorázových plen, jejichž „sací“ jádro je právě na bázi gelu založeno. Co je to ale hydrogel? „Tajemstvím jejich vlastností na pomezí kapalin a pevných látek je trojrozměrná síť, jakási nanoskopická opěrná struktura, zadržující větší či menší množství tekutiny. V případě že k vytvoření takové sítě použijeme látky, které mají rády vodu, pak taková struktura bude zadržovat právě vodu. A máme hydrogel,“ popisuje mladá vědkyně. Mimochodem, hydrogel dokáže zadržet ve své struktuře až 99 procent vody. „To je pro představu něco podobného jako byste byli schopni donutit vodu z plaveckého bazénu, aby držela přesný tvar podle vaší vůle,“ přibližuje Halasová. Mezi nejrozšířenější skupinu látek, které jsou díky svým vlastnostem schopny takto „zkrotit vodu“ patří polymery. Biopolymery, které jsou produkovány živými organismy, jsou pak unikátní tím, že neškodí živému organismu, což je základní podmínkou jejich použití v medicíně a kosmetice. „Organismus takovou síť bude pomalu rozkládat a postupně uvolňovat léčivo a to tím pomaleji, čím bude síť hustší,“ popisuje výsledky výzkumu Halasová.

Možná tak zanedlouho bude před výpravou do hor nebo do pralesa stačit přibalit krabičku speciálních „flastříků“, které vám zajistí léčbu i daleko od civilizace. „To je sice ještě hudba budoucnosti, ale až si budete třeba příště pochutnávat na želatinovém dortíků, zkuste se zamyslet nad tím, že na podobném principu fungují sofistikované náhrady chrupavek nebo vylepšené hojivé přípravky. Svět se vám bude zdát o něco pestřejší,“ podotýká Tereza Halasová.