Epilepsie pod lupou

Pošlite nám svoj recept Sdílet na Facebooku
20. 09. 2017
Epileptický záchvat může postihnout každého z nás, kdykoliv v průběhu celého života. Projevy jsou různé, například se můžeme setkat s poruchami chování nebo se záškuby těla. Záchvat můžeme mít jednou v životě i opakovaně, v tomto případě se již může jednat o onemocnění zvané epilepsie. Proč tato nemoc vzniká, jak se projevuje a jaké jsou možnosti léčby?

Toto onemocnění má velmi dlouhou historii a mnoho známých osobností bylo epilepsií zasaženo, například Cézar anebo ruský spisovatel Dostojevskij. Lidé nemocní epilepsií trpí opakovanými záchvaty, jejichž původ je v mozku. Některé epileptické záchvaty však mohou souviset například s nízkou hladinou cukru v krvi, což bývá problémem obvykle u lidí trpících cukrovkou. V některých případech je záchvat vyvolaný dokonce i změnou hladiny minerálů v krvi. Toto jsou sice epileptické záchvaty, ale nejdená se o onemocnění epilepsií.
 
Při epileptickém záchvatu dochází k abnormálním výbojům skupin nervových buněk, které mohou být omezeny na určitou část mozku. V tomto případě se jedná o záchvat parciální, jiným slovem částečný nebo fokální. Jestliže se tato abnormální elektrická aktivita rozšíří na oblast celého mozku, pak hovoříme o záchvatu generalizovaném, tedy celkovém. Sem řadíme i tzv. "velký záchvat" neboli grand mal, který se projevuje bezvědomím a křečemi.
 
Koncový mozek je složen ze dvou polokoulí, z nichž každá obsahuje čtyři laloky - je to lalok čelní, temenní, týlní a spánkový. Každý z těchto laloků zastává určitou funkci. Čelní lalok zodpovídá za řeč, myšlení a pohyb končetin. Spánkový lalok má na starosti sluch, paměť, porozumění řeči, díky temennímu laloku vnímáme dotyk a orientujeme se v prostoru a týlní lalok má za úkol zrakové vnímání. Nervové buňky jsou potom umístěny na samotném povrchu, který nazýváme mozková kůra.
 
Projevy epileptického záchvatu jsou dány tím, která část v mozku je zasažena abnormální elektrickou aktivitou. Například pokud je zasažen týlní lalok, mohou se před záchvatem anebo v jeho průběhu objevovat záblesky a jiné zrakové vjemy. Co se týče laloku temenního, lidé pociťují brnění. Když je zasažen lalok čelní, vyskytují se záškuby končetin.
 
Rozeznáváme tři druhy epilepsie. Prvním typem je tzv. symptomatická, neboli příznaková epilepsie. Její původ je zjistitelný, může se vyskytnout u lidí po úrazech hlavy, po infekci mozku, příčinou může být také mozkový nádor nebo odchylky od normálního mozku. Druhým typem je epilepsie idiopatická, která vzniká vlivem určité vrozené dispozice, ovšem neznamená to, že dítě epileptika bude touto nemocí také trpět. Posledním, tedy třetím typem epilepsie je tzv. kryptogenní, u které není příčina vzniku zcela jasná.
 
U koho se záchvaty projevují?
 
Nejčastějším obdobím výskytu epilepsie je zhruba dvacátý rok života a většinou se jedná o epilepsie idiopatické. Pokud se epilepsie objeví u dětí, jedná se spíše o tzv. epileptický syndrom, který bývá často spojen také s celkovým zpomalením psychického i fyzického vývoje dítěte. Ve středním věku se potom epilepsie vyskytuje jen velmi zřídka. Pokud se však objeví, je potřeba pátrat po příčině vzniku, neboť epileptické záchvaty v tomto věkovém období bývají zpravidla něčím podmíněné. Často se jedná o alkoholiky, lidi s nádorovým onemocněním mozku, po úrazu anebo infekci. Ve stáří jsou potom epileptické záchvaty častější, jsou podmíněny zejména cévními změnami mozku.
 
Jak poskytnout první pomoc při epileptickém záchvatu?
 
Pokud někoho ve Vašem okolí postihne epileptický záchvat, v první řadě je potřeba nepropadat panice a zachovat klid. Nemocného položíme na bok, aby mu nezapadl jazyk, podložíme pod něj něco měkkého a z jeho dosahu odstraníme všechny předměty, o které by se mohl zranit. Pokud to není nutné, s nemocným nehýbáme a ani mu nic nestrkáme do úst. Jakmile záchvat odezní, odstraníme z úst možné překážky, například potravu nebo umělý chrup a snažíme se nemocného uklidnit. Pokud se jedná o první epileptický záchvat, ihned zavoláme rychlou záchrannou pomoc, jinak vyhledáme lékařské ošetření. Existuje i nebezpečnější stav, tzv. status epilepticus, kdy následuje několik záchvatů za sebou. Nutné je neprodleně vyhledat lékařskou pomoc a nemocného hospitalizovat.
 
Léčba epilepsie
 
Po prvním epileptickém záchvatu nebývá léčba zpravidla nutná, při opakování je potřeba užívat léky, tzv. antiepileptika. Tyto léky mají za úkol zabránit vzniku abnormální elektrické aktivity v mozku, musejí se užívat pravidelně, nejlépe ve stejnou hodinu. Náhlé vysazení léčby může dokonce epileptický záchvat vyvolat.
 
V některých případech může časem dojít až k vymizení epilepsie, závisí to na typu nemoci a užité léčbě. K úmrtí vlivem epilepsie nedochází, pouze při kulumaci více záchvatů status epilepticus je určité riziko smrti, případně na základě komplikací způsobených epileptickým záchvatem. Epilepsie nemocného neomezuje ve sportu ani každodenních činnostech a pokud dodržujeme rady lékaře a pravidelně užíváme léky, můžeme prožít plnohodnotný život, i když je naše zdraví zasaženo nemocí.
 

Pro Senior Portál napsala
Martina Boudová


Diskuze

Ak chcete pridať komentár, musíte sa prihlásiť, respektive zaregistrovať.

Na seznam článků

 
 
PRIHLÁSIŤ SA REGISTROVAŤ SA
Zvetsit pismo Vychozi velikost pisma Zmensit pismo
Přidejte se k nám na Facebooku Odporučiť známemu