Nelson Mandela - pán svého osudu a kapitán svojí duše

Pošlite nám svoj recept Sdílet na Facebooku
14. 08. 2018
Bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z předních bojovníků proti apartheidu. Je držitelem Sacharavovy ceny za svobodu myšlení a Nobelovy ceny za mír, podstatnou část svého života věnoval boji za práva černochů a založil první černošskou advokátní kancelář v JAR. Na základě zkušeností s krvavým potlačením demonstrace počátkem 60. let založil vojenské křídlo ANC a brzy poté byl zadržen a odsouzen na doživotí, přičemž ve vězení strávil celých 27 let. Nelson Mandela obětoval úctyhodných 67 let svého života boji za lidská práva a podařilo se mu ovlivnit mnohé. Svět je díky němu o něco lepší.

Nelson Rolihlahla Mandela se narodil 18. července roku 1918 ve vesnici Qunu v Transkei. Jeho otec Henry Mandela byl náčelníkem kmene Thembu a hlavním poradcem Nejvyššího náčelníka Thembulandu, díky čemuž se Nelson Mandela začal zajímat o oblast práva. Anglické jméno Nelson získal od svého metodistického učitele z místní misijní školy, ve které započal svá studia. Po ukončení základního vzdělání navštěvoval Mandela Wesleyanskou střední školu a vysvědčení obdržel o rok dříve, než je zde zvykem. Bakalářskému studiu se věnoval na Fort Hare University, kde se také setkal se svým celoživotním přítelem a kolegou Oliverem Tambem. Po necelém roce studií byl však z univerzity vyloučen díky bojkotu Studentské zastupitelské rady proti univerzitní politice, do kterého se zapojil. Studií nezanechal, odešel odtud do Johannesburgu a zde získal na University of Witwatersrand právnický titul.
 
Už během studií se Nelson Mandela zapojil do politické opozice proti režimu bílé menšiny, jenž potlačovala politická, sociální a ekonomická práva jihoafrické černé většiny. Významný byl rok 1942, kdy se stal členem Afrického národního kongresu (ANK) a zde dva roky poté založil společně s Walterem Sisulu, Oliverem Tambem a dalšími spoluzakladateli tzv. Ligu starých.
 
V roce 1948 ve volbách zvítězila Národní strana se svojí politikou apartheidu, tedy rasové segregace, což ovlivnilo i činnost Nelsona Mandely. Ten vedl v roce 1952 ANK v kampani odporu proti nespravedlivým zákonům a v roce 1955 sehrál důležitou roli při popularizaci Charty svobody přijaté Lidovým kongresem. Tato charta poskytla hnutí antiaparheidu základní program a ANK byl ve svých aktivitách podporován mimo jiné Sovětským svazem.
 
Později bylo založeno ozbrojené křídlo ANK s názvem Umkhonto we Sizwe, tedy "Kopí národa", jehož velitelem se stal v roce 1961 právě Nelson Mandela. Od 60. let až do roku 2008 byla tato organizace označována Spojenými státy jako teroristická a všichni její členové měli zakázán vstup na území USA. Roku 1962 byl Nelson zatčen a odsouzen na pět let vězení za nelegální cestu do zahraničí a také za podněcování ke stávce. Během následujícího roku došlo k zatčení několika dalších členů Kopí národa a všichni byli společně s Mandelou postaveni před soud za spiknutí proti vládě. V červnu roku 1964 se konal tzv. Rivonijský proces, během něhož byli Mandela a sedm dalších obviněných odsouzeni na doživotí za plánování ozbrojeného převratu.
 
Místem Mandelova internování byl až do roku 1982 ostrov Robben (Robben Island) a poté byl přemístěn do vězení Polsmoor. V roce 1985 bylo Mandelovi nabídnuto podmínečné propuštění z vězení výměnou za zřeknutí se ozbrojeného boje, avšak tento návrh odmítnul a ve vězení setrval až do 11. února roku 1990. K jeho propuštění došlo díky neustávající kampani ANK a mezinárodnímu tlaku, a to na příkaz prezidenta Frederika Willema de Klerka. Zákaz činnosti ANK byl rovněž zrušen. Nelson Mandela obdržel za svoji činnost v roce 1988 Sacharovovu cenu za svobodu myšlení a společně s de Klerkem v roce 1993 sdílel Nobelovu cenu míru.
 
Prezidentem ANK byl Mandela v letech 1991 až 1997 a jako první černý prezident Jihoafrické republiky působil mezi léty 1994 a 1999. V těchto funkcích se podílel na přechodu od vlády menšiny a rasové segregace k demokratické vládě většiny. Za svoji obhajobu národního a mezinárodního usmíření si získal respekt po celém světě, přestože sociální výsledky za dobu jeho vlády některé radilály zklamaly. Významným se stal květen roku 1995, kdy došlo k přijetí nové ústavy Jihoafrické republiky. Ta mimo jiné zakazuje diskriminaci národních menšin, včetně bělochů. Mandelova vláda se dočkala bohužel i kritiky, a to za údajnou neschopnost boje proti AIDS.
 
Nelson Mandela byl ženatý celkem třikrát. Jeho první ženou byla Evelyn Ntoko Mase a manželství vydrželo třináct let. Druhou Mandelovou ženou bylo po dlouhých 38 let Winnie Madikizela a o svých 80. narozeninách se Nelson oženil potřetí, tentokrát s Graca Machelovou, vdovou po Samora Machelovi, bývalém prezidentovi Mozambiku a spojenci ANK.
 
Současnost

 
Po ukončení prezidentského období v roce 1999 se stal Mandela zástupcem několika sociálních spolků a také spolků bojujících za lidská práva. Obdržel mnoho zahraničních ocenění, a to včetně Řádu sv. Jana od britské královny Alžběty a prezidentské medaile svobody od George W. Bushe.
 
Nedlouho před americkou inavzí do Iráku, v únoru 2003, označil Nelson Mandela Spojené státy americké za "hrozbu světovému míru" a prohlásil, že Bush chce "uvrhnout svět do holocaustu". V tisku USA však o tomto incidentu nebylo téměř zmínky. Mandela poté obvinil Bushe z ignorování OSN a položil otázku, zda se tak děje "protože současný generální tajemník je černoch".
 
Nelson Mandela má mnoho příznivců po celém světě a je inspirací pro nejednoho umělce. Můžeme si například poslechnout píseň od skupiny The Specials s názvem Nelson Mandela anebo zhlédnout film z roku 2009 nesoucí název Invictus, jenž nám přibližuje část života tohoto bojovníka.
 
Mezinárodní den Nelsona Mandely

 
Činnost Nelsona Mandely si každoročně připomínáme v den jeho narozenin, tedy 18. července. Děje se tak díky usnesení valného shromáždění OSN a letos byl teprve druhý mezinárodní den tohoto odvážného muže. Nejedná se však o pouhou oslavu jeho života a odkazu, je to celosvětový svátek připomínající Mandelovo životní dílo, jenž změnilo svět k lepšímu. Podstatou tohoto mezinárodního dne je věnovat 67 minut Vašeho času něčemu pozitivnímu a smysluplnému, tak jako Nelson Mandela věnoval 67 let svého života boji za lepší svět. 

Pro Senior Portál napsala
Martina Boudová

 
 


Diskuze

Ak chcete pridať komentár, musíte sa prihlásiť, respektive zaregistrovať.

Na seznam článků

 
 
PRIHLÁSIŤ SA REGISTROVAŤ SA
Zvetsit pismo Vychozi velikost pisma Zmensit pismo
Přidejte se k nám na Facebooku Odporučiť známemu