Finsko - čarovný kraj severu

Pošlite nám svoj recept Sdílet na Facebooku
01. 10. 2017
Finsko (Suomi) bývá často označováno jako „země klidu“, „země tisíce jezer“ anebo „země tisíce ostrovů“. Skrývá však mnohem více – nedotknutá příroda v kombinaci s milými a klidnými obyvateli vytváří kraj hodný úcty a pokory.

Zastaralý název Finské republiky zní Čuchonsko, místní řečí se země nazývá Suomen Tasavalta a švédsky Republiken Finland. Finsko je severská země v severovýchodní Evropě, je jednou ze tří zemí pokrývajících Skandinávský poloostrov. Na jihozápadě zemi omývá Baltické moře, na jihovýchodě je to Finský záliv a na západní straně Botnický záliv. Na souši Finsko sousedí s Ruskem, Švédskem a Norskem, na moři má společnou hranici navíc s Estonskem. K Finské republice řadíme také souostroví Ålandy , které najdeme na jihozápadě od pobřeží. Tato oblast má však významnou autonomii.

Geografie

Právem je Finsko nazýváno „zemí tisíců jezer“ – jezera zde pokrývají téměř 10 % povrchu. Konkrétně ve Finsku najdeme až 188 000 jezer větších než 500 m2 a známé jezero Saimaa je čtvrté největší v Evropě. Co se finských ostrovů týče, v zemi je jich také požehnané množství – uvádí se téměř 180 000 ostrovů a ostrůvků, z nichž pouhých 81 000 leží v moři a zbylé ostrovy se rozkládají na ploše republiky. Jak je o Finsku všeobecně známo, je to země převážně rovinatá, pouze s nízkými kopci. Nejvyšším vrcholem je Haltitunturi se svojí nadmořskou výškou 1 328 m. Finsko nejsou jen jezera a ostrovy, dominující jsou zde také rozsáhlé severské lesy, které zaujímají přibližně 76 % souše a stále se rozšiřují. Převážná část ostrovů se nachází na jihozápadě (souostroví Ålandy) a ve Finském zálivu, tedy podél jižního pobřeží Finska. Tato země je výjimečná i něčím jiným – jako jedna z mála na světě se totiž stále zvětšuje. Od konce poslední doby ledové se Finsko zvedá každý rok až o 8 mm a zvětšuje se tak zhruba o 7 km2.

Podnebí Finské republiky je severské mírné. V severních oblastech, převážně v Laponsku převažuje subarktické podnebí. Jsou pro něj charakteristické studené, někdy až kruté zimy a poměrně teplá léta. Průměrné teploty v zemi se pohybují kolem -10 °C v zimě a v létě teplotní průměr dosahuje hodnoty 15 °C.  Počasí je zde velmi ovlivňováno Golfským proudem a také vnitrozemským podnebím západní Sibiře. Teploty se ve Finsku mohou měnit velmi rychle, a to zejména v zimních měsících – teplotní výkyv bývá někdy až několik desítek °C během jediného dne! V období zimy je většina území Finska pokryta sněhem. Místní jezera v zimě zamrzají, ta menší již v listopadu, větší jezera v průběhu prosince. Rozmrzají až v měsíci dubnu či květnu.

Celá čtvrtina finského území leží v oblasti za polárním kruhem – díky tomu zde můžeme zažít půlnoční Slunce. Čím více na severu země budeme, tím déle je možné tento jev zažít. V nejsevernějších oblastech Finska v létě Slunce nezapadá po 73 dní a v zimě zase nevychází 51 dní. V jižním Finsku Slunce sice zapadá, ale zcela se tu nesetmí. V období okolo letního slunovratu jsou zde tzv. bílé noci, naopak v době kolem zimního slunovratu jsou zde nejkratší dny trvající pouhých 5 až 6 hodin.

Švédská a ruská nadvláda                 

Finsko náleželo ke Švédskému království po dobu téměř 700 let. Po tuto dobu byla švédština dominantním jazykem administrativy i výuky a finština zůstala jazykem „obyčejných“ lidí.

V letech 1808-1809 Finsko dobyly armády ruského cara Alexandra I. Důležitým mezníkem v dějinách země byl rok 1892, kdy došlo ke zrovnoprávnění švédštiny a finštiny.

Administrativní členění země

Finsko má dnes šest administrativních krajů (finsky lääni):

1. Jižní Finsko
2. Západní Finsko
3. Východní Finsko
4. Oulu
5. Laponsko
6. Ålandy

Ekonomika

Životní standard ve Finsku je velmi vysoký. Klíčové ekonomické sektory jsou zejména průmyslová výroba, hlavně zpracování dřeva a kovů, strojírenství a odvětví telekomunikací a elektroniky. Zemědělství je zde soběstačné, přestože místní chladné klima mu příliš neprospívá. Značná část venkovského obyvatelstva pracuje v lesnictví. V roce 1999 přijalo Finsko euro.

Ve Finsku jsou dva úřední jazyky: finština, kterou hovoří přibližně 92 % obyvatel, a švédština, kterou mluví 5,5 % populace. Dalšími menšinovými jazyky jsou ruština a estonština. V Laponsku žije asi 6 500 Sámů (Laponců) užívajících vlastní ugrofinský jazyk.

Sauna

Do života každého Fina neodmyslitelně patří sauna. Ta je tradičním prostředkem duševní i tělesné očisty a je běžnou součástí finských domů. Je to většinou dřevem obložená místnost či budova (srub) s kamennými kamny anebo elektrickým vytápěním. Teplota v sauně se pohybuje okolo 80 až 100 °C, fascinující prožitek je umocněn následnou koupelí v ledové vodě či vyválením ve sněhu. Podle údajů se ve Finsku nachází asi 1,6 milionů saun, tedy průměrně jedna sauna na tři obyvatele.

Finsko nám má evidentně co nabídnout. Co takhle letos v létě místo na jih vyrazit opačným směrem?

 Pro Senior Portál napsala
Martina Boudová


Diskuze

Ak chcete pridať komentár, musíte sa prihlásiť, respektive zaregistrovať.

Na seznam článků

 
 
PRIHLÁSIŤ SA REGISTROVAŤ SA
Zvetsit pismo Vychozi velikost pisma Zmensit pismo
Přidejte se k nám na Facebooku Odporučiť známemu