Kompost aneb jak využít i zbytky

Pošlite nám svoj recept Sdílet na Facebooku
13. 08. 2018
Neplňte si zbytečně popelnici, zužitkujte organické zbytky z vaší kuchyně a zahrady a ještě si pak můžete přihnojit květiny, trávník nebo záhonky. Zkrátka založte si kompost!

Kompost je organický prostředek pro zlepšení půdy obsahující stabilizované organické látky a rostlinné živiny získaný řízeným biologickým rozkladem směsi sestávající zejména z rostlinných zbytků. Abychom ze zbytků nedojedeného jídla či z posekané trávy získali kyprou hlínu obohacenou o mnoho důležitých látek, je potřeba kompost správně založit a starat se o něj.

Při zakládání kompostu začněte s patnácti centimetrovou vrstvou hnědého odpadu (to je suché listí, kůra, větvičky a tento hnědý odpad je bohatý na uhlík). Na ni přidejte vrstvu čerstvých listí, zbytků zeleniny, ovoce a zbytků z kuchyně (to je zelený odpad, který j bohatý na dusík).  Vrstvy hnědého a zeleného odpadu se potom střídají. Je ale potřeba dbát na jejich poměr. Obecně platí, že na dva až tři díly hnědého odpadu připadá jeden díl zeleného. Také je dobré, hrubé části přidávané do kompostu předem rozdrtit, protože se tím urychlí proces kompostování. Stejně tak se proces kompostování urychlí, když zhruba jednou za měsíc kompost přeházíte a je-li suchý, polijete jej vodou. Kompost je vyzrálý tehdy, když nelze rozlišit jeho jednotlivé části.

Co patří do kompostu

Nejčastěji do kompostu lidé dávají zbytky ze své kuchyně a zahrady, dále pak čerstvou trávu, listí, hnůj a močůvku. Vyhodit na kompost můžete rovněž kávový lógr, čajové zbytky, slámu, lepenku, mléčné produkty, skořápky od vajíček, papírové utěrky a ubrousky, piliny, třísky, kůru, rozdrcené větvičky a ořechové skořápky.

Co nepatří do kompostu

Do kompostu nevyhazujte kosti a zbytky masa, pecky, slupky z tropického ovoce, popel z uhlí, plevel, větve z tújí, rostliny napadené chorobami, kočičí, psí a lidské výkaly a samozřejmě všechny umělé věci - plasty, sklo, kov, barvy a ředidla.

Kompostováním odpadu může průměrná rodina vytvořit ročně kolem šedesáti kilogramů kvalitního kompostu, který obsahuje všechny cenné živiny. Lidé, kteří kompostují, tak ušetří za půdní substráty a ještě jim poplatek za popelnici klesne o třetinu. Vyzrálý kompost se hodí ke všem pěstovaným plodinám, ovocným stromům, keřům i na trávník. Do půdy jej zapravujte mělce – stačí použít vrstvu jednoho až dvou centimetrů. Pro pěstování pokojových rostlin promíchejte zeminu se zralým kompostem v poměru 1:1 až 2:1.

Shrnutí - rady pro dobré kompostování

1. Místo pro kompost má být dobře přístupné a chráněné před sluncem a deštěm.
2. Používáme výhradně rostlinné odpady, které nejsou významně zatížené škodlivými látkami a uleželý hnůj užitkových zvířat.
3. Velké kusy je třeba zmenšit na pět až deset centimetrů.
4. Podložní vrstva z hrubých materiálů zlepšuje přívod vzduchu do kompostu, řezanka ze slámy nasává vyplavované živiny.
5. V běžném kompostu je pro rozklad nejlepší, když se různé materiály dobře promíchají.
6. Hrubé a jemné, vlhké a suché, dřevnaté a zelené součásti mají být zastoupené rovnovážně.
7. Při nadbytku suchého a dřevnatého materiálu je prospěšné doplnění dusíku. „Startovací“ prostředky pro kompost mohou rozklad zlepšit, ale nezbytné nejsou.
8. Při přehazování kompostu je třeba, aby se části ležící původně při okraji dostaly dovnitř, kde rozklad probíhá nejintenzivněji. Přehazování slouží také k provzdušňování kompostu.
9. Přikrytí po horkém rozkladu zabraňuje náletu semen plevelů, vyrovnává vlhkost a redukuje ztráty živin vyplavením.
10. Při optimálním průběhu rozkladu je čerstvý kompost použitelný již po šesti týdnech, ale patřičnou zralost kompost zpravidla nabývá teprve po šesti měsících.

Pro Senior Portál napsala
Dagmar Kulaviaková


Diskuze

Ak chcete pridať komentár, musíte sa prihlásiť, respektive zaregistrovať.

Na seznam článků

 
 
PRIHLÁSIŤ SA REGISTROVAŤ SA
Zvetsit pismo Vychozi velikost pisma Zmensit pismo
Přidejte se k nám na Facebooku Odporučiť známemu