Černobylská havárie

Pošlite nám svoj recept Sdílet na Facebooku
09. 08. 2019
Nejhorší jaderná havárie v historii jaderné energetiky. Černobyl znamená česky pelyněk a pro někoho byla tato katastrofa znamením konce světa, o kterém se zmiňuje Bible. Od havárie již uplynuly dlouhé roky a svět i nadále existuje. Otázkou jen zůstává, jak ještě dlouho.

K havárii v černobylské jaderné elektrárně došlo 26. dubna roku 1986. Stalo se tak na Ukrajině, která byla v té době součástí Sovětského svazu, a tato havárie se zapsala do dějin jaderné energetiky jako nejhorší. Zároveň je také jednou ze dvou jaderných havárií stupně 7, což značí nejvyšší stupeň dle mezinárodní stupnice jaderných událostí INES. Tou druhou je pak havárie elektrárny Fukušima I v Japonsku, ke které došlo v březnu tohoto roku.

Během riskantního pokusu v Černobylu došlo k přehřátí a následné explozi jednoho z reaktorů, což mělo za následek uvolnění radioaktivního mraku do ovzduší. Tento mrak postupoval západní částí Sovětského svazu, východní Evropou a Skandinávií, až do celé severní polokoule. Těžce kontaminována byla značná část Ukrajiny, Běloruska a Ruska, což si mimo jiné vyžádalo evakuaci a přesídlení více než 350 tisíc obyvatel. Uvádí se, že přibližně 60 % radioaktivního spadu skončilo v Bělorusku. Vlivem této nehody se zvýšily obavy o bezpečnost sovětského jaderného průmyslu a zároveň došlo i ke zpomalení vývoje této oblasti energetiky. Sovětská vláda byla donucena přehodnotit míru utajování. Rusko, Ukrajina a Bělorusko – nástupnické státy po rozpadu Sovětského svazu – se dodnes snaží vypořádat s následky této dramatické havárie, podstatná je zejména dekontaminace prostředí a léčba nemocných po černobylské havárii. Přesný počet úmrtí způsobených touto událostí je velmi obtížné zaznamenat a odhady se značně liší – pohybují se od sta až sto padesáti osob po bezmála milion. Celá havárie i s jejími následky je dodnes zkoumány.

Černobylská elektrárna

Elektrárna je vzdálena asi 2 km od města Pripjať a 18 km od města Černobyl. K hranicím s Běloruskem je to odtud 16 km a 110 km na jih leží Kyjev. Celkem je elektrárna složena ze čtyř reaktorů, z nichž každý je o výkonu 950 MW elektrické energie (3,2 GW tepelné energie). V době havárie produkovala zhruba 10 % ukrajinské elektřiny. Stavba elektrárny započala v 70. letech 20. století, přičemž reaktor číslo 1 byl dokončen v roce 1977, reaktor číslo 2 v roce 1978, číslo 3 v roce 1981 a číslo 4 v roce 1983. Další dva reaktory byly v době havárie ještě rozestavěny. Všechny aktivní reaktory byly chlazené obyčejnou vodou a moderované grafitem.

Havárie

Ke katastrofě došlo 26. dubna roku 1986, a to ve čtvrtém reaktoru černobylské elektrárny, známém též jako Černobyl-4. Příčin havárie je uváděno hned několik. Svoji roli sehrála špatná konstrukce reaktoru, jeho vlastnosti, nelze opomenout nedodržení podmínek, za kterých byl plánovaný pokus připraven. Elektrárenští operátoři navíc nebyli dostatečně proškoleni a obeznámeni s některými podstatnými charakteristikami jaderného reaktoru. Mnoho technických vlastností reaktoru bylo totiž považováno za vojenské tajemství a operátoři o nich neměli ponětí.

Na 25. dubna 1986 byla naplánována pravidelná údržba reaktoru číslo 4. Došlo však také k několika neplánovaným událostem, které celý experiment ovlivnily a věci vzaly rychlý spád. Výkon onoho reaktoru vzrostl na přibližně 30 GW, což je asi desetkrát více, než je normální operační výstup. Došlo k parní expanzi, která odhodila a zničila kryt reaktoru a potrhala chladící potrubí, střecha budovy se propadla. Díky úsporným opatřením stavba neodpovídala potřebné kvalitě, a to umožnilo únik radiací kontaminovaných látek do atmosféry.

Co se týče přesného sledu událostí z doby havárie, nikdy nedošlo ke shodě výpovědí. Mezi zprávami očitých svědků a záznamy z elektrárny jsou značné nesrovnalosti. K evakuaci přilehlého města došlo až po celém dalším dni, když bylo více než zřejmé, jak nebezpečné je nyní kontaminované prostředí pro život. Sovětská vláda následně poslala na místo pracovníky, kteří měli za úkol vyčistit prostor po havárii, avšak nebyli patřičně obeznámeni s nebezpečím radiace a byli tak vystaveni nebezpečí. Únik radioaktivního materiálu do ovzduší se podařilo zastavit až po devíti dnech práce, kolem reaktoru byl narychlo vybudován velký betonový sarkofág.

Analýza IAEA z roku 1986 označila za hlavní příčinu havárie akce operátorů. V lednu 1993 ale vydala IAEA revidovanou analýzu, v níž hlavní vinu přisoudila konstrukci reaktoru a nikoliv chybě operátorů.

Černobylská havárie si vyžádala mnoho lidských životů, zanechala následky na zdraví velkého počtu lidí, výrazně utrpěla příroda. Doufejme tedy, že podobných i jiných katastrof se v budoucnu nedočkáme.

Pro Senior Portál napsala
Martina Boudová

 


Diskuze

Ak chcete pridať komentár, musíte sa prihlásiť, respektive zaregistrovať.

Na seznam článků

 
 
PRIHLÁSIŤ SA REGISTROVAŤ SA
Zvetsit pismo Vychozi velikost pisma Zmensit pismo
Přidejte se k nám na Facebooku Odporučiť známemu